Naše milé babi, mají rády Baby.
Protože je známe, akci uděláme.
A když ony lézt nemůžou, děti s lanem rády pomůžou.
Horolezci horolezkyně horolezčata, nelezte na skálu co je málo špičatá 🙂
Tom zajistil základnu (za což mu velky dík patří), Tomáš slíbil pomoc s lezeckou částí, a když týden před odjezdem bylo nahlášených 30 lidí, oba mírně zešedivěli… ale díky pomoci všech se podařil parádní výlet na který budeme zase chvilku vzpomínat 🙂
Už v pátek vyrazili průzkumníci ozkoušet nově přejištenou skalku Tulešice – úžasné cesty které neví co je to uklouzanost, s parádními ostrými chyty a odpovídající klasou, navíc perfektně zajištěné i pro začátečníky. Pro naše víkendové potřeby malá skalka, ale když tam vyrazíte někdy sami, budete ji mít pravděpodobně celou pro sebe 😊 Pro děti nevhodné – teda pokud nemáte radost z toho, že určitě skončí ve vodě 😁
K večeru se to začalo sjíždět na základnu – celkem 7 rodin s dětmi, k tomu nějací lezci bez dětí, s tím že další přijedou v sobotu. Je jasné, že se na Baby nevejdeme, a na sobotu volíme nový sektor u Kašparova mlýna Trampská. Objeveno Nikčou pár týdnů zpátky, pro naše potřeby přímo ideální. Perfektně zajištěná 12 až 30 metrů vysoká stěna široká snad 100 metrů s nespočtem cest lehčích obtížností, na které nám za chvíli viselo přes 10 lan vedle sebe a všichni se na nich střídali dosytosti. V momentě, co byli ambice dětí uspokojeny, přišly na řadu i pokusy v nejtěžších VII+ cestách – někdy nesmělé, jindy až moc odvážné.
Po lezení některým udělalo radost i orosené pivo v místní hospůdcem s plátnem, na kterém se sledovalo vítězství našich hokejistů nad Slovenskem. Ti, co čekali na základně na klíče od zamčené lednice s jídlem pro děti, projevovali radost o trochu méně (ač stejně hlasitě.)
Na neděli většina dětí musela odjet za jiným programem a proto došlo i na původně zamýšlenou romantiku na Lhánických Babách. Protažení večerky u táboráku způsobilo vlažnější start a než jsme se dostali ke skalám, byly prakticky všechny lezitelné cesty na Velké Babě obsazeny. Nezbývalo, než se poohlídnout po nečem volném zamechovaném po okraji – ale i tam se našli pěkné cesty na trénink, bohužel hlavně ve vyšších obtížnostech. Po obědě už se skála vylidnila a těm, co se ještě neupekli na slunci při 30ti stupňových teplotách, dovolila vystoupat expedičně i na hlavní masív 🙂
