Je na čase vyměnit poslední příspěvek na tomto webu a tak se s vámi chci podělit o pár postřehů z našeho lezeckého výletu do stěn pohoří Hochschwab ve východních Alpách.
Tři dny volna a příslib dobrého počasí nás ve čtyřech vylákaly na sportovně horské lezení. Protože jsme dle mapy předpokládali na louce poblíž našich cílů pramen, nekempovali jsme tentokrát u auta, ale poskládali jsme na parkovišti u hospůdky Bodenbauer věci hezky do batohů a založili tábor na hezkém plácku s ohništěm poblíž Trawiesalmu asi hodinu cesty od auta. A ještě týž den si lezecké dvojice omrkli svoje nástupy. Já s Rybízem JZ stěnu Wetzsteinkogelu (1826m) a Maja s Tomem JZ stěnu Stangenwandu (2155m). Nám se podařilo přelézt jednu a půl délky cesty Huibuch přes krásné plotny s krasovými žlábky v obtížnosti 4+/5 a slanit i nástupní nepříjemné trávy. Naši kamarádi chtěli do Ostkante na Gr. Beilstein, ale sníh u nástupu je odradil, tak si zkusili kus z cesty plánované na sobotu. Uklidněni myšlenou, že to půjde, se vrátili na večeři.
V sobotu vyrazili časně ráno a plánovanou cestu Stadtkinder (kl. 6+) po poctivém boji s 12 lezeckými délkami (a poctivým nástupem) přelezli a stanuli na vrcholu Stangenwandu. V podvečer se vrátili na tábořiště, kde je čekala připravená zasloužená večeře. Ani já s Rybízem jsme se neflákali a na rozlezení dali prvé dvě délky cesty Land of our Fathers (4/5-), kterou Rybíz přejmenoval volně na Zahrádky našich otců, a pak se spustili na začátek a vylezli Internationale (kl. 5) – 8 délek s dolezem na vrchol Wetzsteinkogel. Protože jsme byli v táboře podstatně dříve, stihli jsme kromě přípravy večeře i polenošit.
V neděli mělo po přechodu studené fronty v poledne začít pršet, což nám potvrdilo i pár nočních přeháněk. Tak jsme se vydali pouze na položenou plotnu s krasovými žlábky a krásně třecími plochami poblíž zpáteční stezky. Něco málo jsme vylezli (obt. 4/4+) a když nás déšť překvapil už půlhodinku před polednem, sbalili se a mazali k autu a domů.
Všechny vybrané a lezené cesty měly sportovní charakter, což značí štandy na borhákách a v cestě přiměřené zajištění (sem tam borek či nýt doplněný skalníma hodinama). No Hohewand to není, člověk si musel zvyknout na delší odlezy (s dojišťováním na vlastním to moc slavné nebylo). V lokalitě je podobných cest v různých obtížnostech více a určitě se sem dá zajet i vícekrát. Fakt pěkné lezení.
pátek až neděle 5.-7.7.2019 – Maja, Kolda, Rybíz, Tomáš
další foto na https://horhod.rajce.idnes.cz/Hochschwab_-_lezecky_outdoor