Helfštýnská plotna

posted in: Příspěvky | 1

IMG_0839V nedělu 15. května 2016 (do zápisu) jsme navštívili světoznámou lezeckou oblast pod hradem Helfštýnem. Nejdřív pár praktických informací, pak kecy.

Přístup: z dědiny Týn nad Bečvou směr silnice směrem na hrad Helfštýn, odbočka ještě v dědině před samostatným barákem po levé straně, autem se dá dojet až ke 2. plotně, jistit se dá skoro z okýnka.

Cesty: dva kýble cest většinou čtyřky, pětky,sem tam šestka, dvě osmičky

Matroš: slepenec (něco jako hrubozrný beton)

Jištění: nýty po dvou metrech, nahoře kýbl slaňáků

Co jsem to? No, to je asi všechno.

A teď ty slíbené kecy:

Náš Lidl outdoor tým vyrazil za ranního kuropění z Hodonína. Před tím jsme se dopustili nevěry a nakoupili jsme v Penys marketu, bo Lidl otevíral až v osm. Snad se na nás náš chlebodárce nebude zlobit, bo je to spíš chleboprodejce, takže k němu nemáme zas až tak vřelé závazky. Až budeme mít logo starého pana Lidla na lezačkách, tož budeme muset nakupovat už jenom tam, ale ten čas je ještě ve hvězdách.

Cesta proběhla bz (bez závad) Petropavlovým rodinným vozem. Museli jsme jenom snášet uzavírky na silnicích a učitelův trapný humor.

Za Týnem nad Bečvou jsme chtěli vystoupit a jít hledat skalku, ale paní s pejskem nám poradila, že máme jet dál a zastavit u lavečky, tož jsme to udělali.

Skalka vypadala po předchozím propršeném dnu úplně mokrá. Po bližším ohledání jsme zjistili, že se tak tváří normálně a jen se tak leskne. Srdce nám zaplesalo radostí a zároveň se do něj vkrádaly rozpaky z nezvyklého sklonu plotny a nepříliš velkého množství chytů, potažmo stupů.

Nakonec jsme se rozlezli a zvykli si na to, že dneska to bude po nohách a bez chytů. Nakonec to bylo vcelku zajímavé. Vyvažovačky, lištičky, tření (byla kosa, takže dobré). Nakonec došla řada i na legendární krok, pověstnou Bednaříkovskou nohu*. Učitel sice pořád zpochybňoval kvalitu lezení, ale to bylo proto, že je starý a má malý smysl pro dobrodružství. Lezecký den jsem zakončili netradičně bandaskoidníma lýtkama místo předloktí.

Na závěr jsme vyrazili na poučný naučný výlet na Helfštýn (dá se tam dojet autem). Podpořili jsme kulturu poplatkem za parkoviště a vstupenkou. Na hradě pivo, vyhlídka z věže a holky v latexu, takže jsme byli spokojení, aspoň učitel.

Pak jsme se vydali zpět. Cesta proběhla bz. Vrátii jsme se za slunce západu v dobrém rozmaru.

Tož tak.

 

*Pozn. Bednaříkovská noha – sofistikovaný krok, při kterém lezec nejdříve přesune nohu za protilehlé ucho, zapajstruje špičku nebo její část, vzepře se na ní a bez pomoci rukou nebo jen s jejich lehkou přídrží zvedne celé tělo ve směru dalšího postupu. Krok pojmenován podle legendárního hodonínského punkového klarinetisty Jaroslava Bednaříka.

copyright  M V

(obr. je pouze ilustračni)

One Response

Leave a Reply