MACIZO DE TENO – kopečky nebo spíš kopce začínající známými útesy LOS GIGANTES. Do jednoho z údolí jsme se vypravili se synem Jirkou. Chtěli jsme projít dolinou BARANCO SECO až k moři, okoupat se a někudy zpět. Lépe vstát časně, za chládku jít a mít dost času do tmy. My vstali pozdě a v závěru nám čas chyběl. Pozor na turistické cesty ! Některé jsou značené precizně, ostatní vůbec. Například křižovatku turistických cest jsme na vrcholu kopce marně hledali. Až posléze jsme pochopili, proč je namalována tak rovná – vedla totiž štolou skrz horu spolu se zavlažovacím kanálem. Naštěstí jsme měli čelovky a tak jsme ušetřili značný kus cesty přes hřeben. Dobrá turistická mapa skutečně není k zahození.
PARQUE NATIONAL DEL TEIDE – okolí nejvyšší hory ostrova. Dvoudenní výlet s cílem vystoupit na nejvyšší kopec ostrova, aktivní sopku PICO DEL TEIDE (3.718m). Nádherná, různorodá a velmi zajímavá příroda samotné caldery, okolí i vrcholových partií s výsledky sopečné činnosti dávné i nedávné na každém kroku. Pro oficiální výstup je nutné mít povolení.My jej měli jako součást noclehu na chatě REFUGIO DE ALTAVISTA (3.260m), odkud nocležníci za tmy vyráží na vrchol přivítat východ slunce.
O cestu na vrchol je dost zájemců a bez rezervace na webovkách parku není šance na ubytování, výstup, ale ani na jízdu lanovkou! Samotný výstup je hodně do kopce, ale v podstatě jen po vysokohorské pěšině. My viděli jen pár sněhových flíčků, ale v zimním období bývá hora pokryta sněhem a ledem celkem běžně. Výhledy za pěkného počasí jsou úžasné, stejně jako výstup samotný.
Flora a fauna – Na Tenerife se běžně vyskytují polopouštní krajiny, kaktusové háje, suchomilné křoví, borové lesy, horské mlžné pralesy, banánové plantáže, lávová pole, keříčkovité pastviny a mnoho dalších přechodných typů. V evropských podmínkách nevídané rostliny nebo rostliny známé v poněkud menších exemplářích, např. běžně fikus benjamina velikosti statného kaštanu, vánoční hvězda jako bezový keř. O palmách mnoha druhů nemluvě. Z fauny jsem kromě ještěrek a pavouků zahlídl snad jen jakousi zemní veverku nebo kunu a bobky. Domácí zvířata nepočítám. Samozřejmě velké množství ptáků.
Lezecké skály se zajištěnými cestami a horolezce jsem viděl jen na jednom místě a to v oblasti ROQUES DE GARCIA.. Pár skal by šlo lézt na vlastním, mnoho skal je pofiderní pevnosti a většina se jich drolí už při pohledu. Mnoho pevných skal se nachází na pobřeží, Určitě to chce lezeckého průvodce.
Nejstarší částí ostrova je severovýchodní konec s pohořím MACIZO DE ANAGA. Kopce dosahující okolo tisíce metrů se prudce zvedají od moře a ukrývají hluboká údolí plná zeleně a dokonce i tekoucí vodu. V nižších partiích rostou spíše sukulentní společenstva, postupně přecházející ve výškách nad 500 m v horský mlžný les. Mimo cesty a stezky je terén neprostupný. Okolo hlavního hřebene se motá i vysokohorská silnice s překrásnými výhledy. Vedlejší turistické cesty značeny nejsou a poté, co jsme jednu z nich nenašli, jsme se raději vrátili zpět do výchozího místa po výstupové trase.
Okolo caldery původní rozsáhlé sopky se nachází pás borových lesů CORONA FORESTAL. Území je také národním parkem a je zde množství turistických tras. Kromě borovice /Pinus negrus/ se běžně vyskytují i zavlečené Eukalypty.Na strmých svazích rostou i houby. Na západních návětrných svazích s dostatkem vláhy jde o neproniknutelnou vegetaci. Chůze mimo cesty a trasy je velmi namáhavá vzhledem ke značným převýšením a nestabilnímu podkladu kamení jehličí.
My jsme navštívili Tenerife v období vánoc. Kromě často pro našince svérázné výzdoby tu svátky probíhají ve větším poklidu. Štědrý večer je štědrý, v místním podání jde spíše o rodinou žranici a popíjení. Dárky nosí až tři králové, i když běžně byla vidět varianta Santa Clause – španělský Papa Noel. V kostele jsou betlémy a jesličky (místo Ježíška v nich pospávalo kotě), kolem kostela vyzdobené stromy, co je po ruce. Konec konců v pravém Betlémě byste také našli spíše palmu než smrček.
Ubytování není na Tenerife v zimním období zvláštní problém. Teda jak kde, měli jsme zamluvené bydlení na dvou koncích ostrova a v SAN ANDRES jsem apartmán v přiměřené ceně sháněl dosti těžko. Při našem ubytovávání a odjezdech vynikl význam slova maňána. Slíbených 15 minut po urgenci se protáhlo na hodinku. Co už, Španělsko. Horší byla zkušenost, že dotyčná majitelka apartmánu bez omluvy či oznámení nedorazila vůbec, na telefonu záznamník a po mnoha marných pokusech o spojení jsme se dověděli, že máme klíče zabouchnout vevnitř. Bohužel kauci 150Euro jsme dosud neviděli a zřejmě asi neuvidíme. Není na škodu si na papírek napsat jméno a adresu pronajímatele a nechat si podepsat převzetí kauce. Příště budeme chytřejší.
Mezi městy a městečky jsou velké rozdíly, některá mají své kouzlo a historii, některá jsou pouze přílepkem k hotelovým komplexům. Např. hlavní město SANTA CRUZ nás dosti zklamalo, zato PUERTO DE SANTA CRUZ nebo GARACHICO jsou velice krásná a starobylá města.
A na závěr něco málo o dopravě – náš oblíbený RYANAIR lítá za pohodové ceny z Linze a Krakowa (zpáteční letenka se dá se štěstím sehnat i kolem tří tisíc). Auto si půjčíte bez problémů, čím dříve objednáte, tím levněji a s větším výběrem, mimosezónní ceny za 10 denní výpujčku byly pod 4 tisíce. Podmínkou je kreditní karta vlastněná řidičem (neplést s u nás běžnější debetní platební kartou!). Najezdili jsem asi 750 km a cena dieselu byly okolo 0,75E. Pro místní cesty se dá využít i autobusová doprava. Vlak zde budete hledat marně. Na některé zapadlé pláže jezdí lodní taxi.
Pro výlety do vyšších partií je nutné zimné oblečení, zažili jsme běžně u moře 25st.C a kolem 2000 jen 3 stupně a silný vítr, na Teide pak mrzlo, lehce sněžilo a fičelo ostošest (člověk si to moc neuvědomuje).Vítr od moře může docela rychle přinést vydatný déšť, Všude v přírodě je nedostatek vody a pitné obzvlášť. V batohu by neměla chybět čelovka /v zimě se stmívá brzy a je tu spousta štol a jeskyní k prozkoumávání/ a další vybavení do hor.
Mně se na Tenerife hodně líbilo a ve srovnání se sousedním ostrovem GRAN CANARIA mi připadal o něco pestřejší.
Kolda
