Kdo jednou navštívil italské Dolomity mi to potvrdí, kdo je navštíví v budoucnu, vzpomene si na mě. Jsou to nádherné hory, které nabídnou každému to, co si přeje. S trochou štěstí jsem se jako náhradník dostal mezi účastníky zájezdu turistů (převážně z Uh Hradiště, Velké nad Veličkou, Veselí nad Moravou, Hodonína a jejich přátel) a měl možnost s nimi strávit úžasný týden právě v těchto horách. A taky jsem dělal společníka svému tatínkovi, který náročný program zvládal i přes svůj věk na jedničku.
Zájezd turistů je samozřejmě hlavně o turistice, ale kdo chtěl, mohl na místní via ferraty nebo náročnější VHT. A tak jsem se dostal na některé vrcholy, mimo jiné Monte Piano, Piz Boe, Col de Bos, Marmolada, Toblinger Knoten a poznal oblasti Tre Cime, Civetta, Passo Falzarego či Passo Pordoi.
Z mých lezecko-turistických výkonů bych si dovolil vypíchnout výstup na Marmoládu /3342m/ normální cestou po ledovci, téměř čisté přelezení feraty na Col de Bos /2420m/, 360m výškových v lezecké obt. III.-V. a pěknou dlouhou feratu Cesare Piazzetta na Piz Boe /3152m/, 925 m výškových lezení. Ovšem největšího uznání zaslouží můj 75-letý tatínek, který s námi vystoupil na vrchol Marmolády, mačky měl prvně na nohou, ledovec dosud viděl pouze na obrázkách a nejvýše byl dosud na Rysech. Pravidelné tréninkové výstupy na Rochus (kopec nad UH) se vyplatily.
A protože vyšlo počasí, vyšly i nějaké fotky, z nichž část můžete vidět v galerii níže.
červen – červenec 2016
Kolda
Napsat komentář